Články za měsíc Listopad 2019

Zuří válka a na obou stranách fronty umírají lidé. Jak vojáci, tak civilisté. Spousta mužů, žen i dětí se konce války nedožila. Umřeli na nemoci, které roznášeli vojáci, na hladomor, a nebo proto, že je někdo jednoduše zabil. Měli tito lidé štěstí?Na infekci ze zranění se umírá docela pomalu. V bolestech lidé blouzní celé dny, než si pro ně konečně dojde smrt. Smrt jménem Vykoupení. Když někdo dostane kulkou do hlavy, má celkem štěstí. Je to smrt… Celý článek ›

Lidé si neuvědomují, co mají, dokud to neztratí. Věřte mi. Mluvím ze své vlastní zkušenosti. Měla jsem toho tolik a brala jsem to jako samozřejmost. Měla jsem rodinu, domov, přátele, zázemí, peníze. Ale bez těchto všech věcí bych nějak dokázala žít. I tady, v pekle. Ale víte, co mi teď nejvíc chybí? Svoboda. Ach, jak jsem byla slepá.Nevím, jak dlouho tu jsem. Nepouštějí nás ven, nemáme noviny, rádia. Panebože, nevím ani jaký je rok! Ale…poslední rok,… Celý článek ›

Úplně první jsem našel před třemi lety. Na ten den si moc dobře nevzpomínám, ale na okamžik, kdy jsem ten malý sešitek vytáhl z popelnice si vzpomínám, jako by se to odehrálo před pár minutami. Nebyl ničím zvláštní, nebyl jedinečný, jeho zevnějšek byl obyčejný. Nevím, čím mě zaujal. Možná jsem byl zvědavý, jaká tajemství v sobě ukrývá. Pochopitelně bych byl zklamaný, kdybych v tom malém červeném sešitku našel matematické příklady. Ale ty tam… Celý článek ›

Kdysi existoval jeden strom. Zvláštní. Magický. Ten strom neexistoval v našem světě, ale ve světě mezi světy. Ve světě snů a představ. Ale tak jako sny jsou nehmatatelné a neskutečné, byl tento strom skutečný a opravdový. Nikomu se o něm nikdy nezdálo. Ani se o něm nemělo nikomu zdát. Tento strom měl jen stát v pozadí a pozorovat rojící se sny, hlídat je a počítat je. Na snech, na lidských snech totiž záviselo jeho bytí. Čím více bylo snů, tím více měl… Celý článek ›

Jak už jste asi pochopili, jsem introvert. A je to celkem řehole. I když, nutno připustit, že už to není tak strašné, jak to kdysi bývalo. Já před třemi lety vs já teď. Úplná alfa a omega. Proti mému předchozímu já jsem teď naprostý extrovert a to už je co říct.Co mě, jako introverta nejvíc bolí je, že se s lidmi špatně seznamuji. Nejde mi to tak lehce jako extrovertům. Bojím se s lidmi mluvit, bojím se je zdravit, bojím se k nim hlásit na ulici. Nevím… Celý článek ›

Karel Kryl - Král a klaun Nehledej svou inspiraci,ta se hrozně rychle ztrácí.Velmi blízko zdá se dálka- a to tehdy, když je válka.Za pochybné ideályse teď náhle z pušek pálí.A v záplavě této hrůzyzmírají bardi i jejich múzy.S každou kapkou krvavouje další múza potravoupro hrůzostrašnou paní smrti,jež ji bez milosti drtí.O lidech, jež mrou po tisícíchmá psáti se v učebnicích,je však raděj pozře zem- tak plýtvá se talentem.Ve válce je všude šero,jak… Celý článek ›

Stála jsem na zastávce a dívala se okolo sebe. Byla zima a všude ležela spousta sněhu. Se mnou tam stálo asi dalších pět lidí. Všichni byli stuhlí, snažili se šetřit teplem, protože byla fakt velká kosa, a dívali se za obzor, odkud měl co nejdříve přijet trolejbus číslo 9. Jenže ten nejel. Zřejmě kvůli tomu, že silnice nebyla silnice ale jistá variace na lyžařskou sjezdovku. Vcelku jsem byla smířená s tím, že půjdu pěšky, ale naděje umírá poslední,… Celý článek ›

Křik. Agonie. Nářek. Prosby.Smích. Mučení. Radost. Hrozby.Šílenec. Vrah. Lupič. Zrádce.Pomocník. Syn. Přítel. Rádce.Všichni se setkaj se všemi,tady dole v Podzemí…Křičím. Ne, neuvěřitelně řvu. Mám pocit, že můj hlas přešel celý ten nekonečný prostor a zase se ke mně vrátil. A pořád dokola. Nejraději bych umřela, ale bohužel, zemřít lze jen jednou.Věřte nebo ne, toto není peklo. Ani očistec a vlastně nic tomu podobného. Tohle je...život po… Celý článek ›

Mám město před sebou,to pomalu usínáa mě to tak nějak dětinsky dojímá,že myslí bloumám za tebou.Jsem na místě pro páry,ale jsem sama,pode mnou leží Malá Stranaa duši mám na cáry.Jen týden jsme se nevidělia už mě to drásá.Dotek tvůj, jen to je moje spásaa tvé ruce, jež mne v moci měly.Ty jsi mé nekonečno.Ty jsi má duše, ty jsi můj dým,ty jsi můj první obkročný rým.Jsi inspirací věčnou.Teď mohu jen mluvit pro sebe,představovat si tě a snít,ve… Celý článek ›

Nenávidím tebe, protože tě miluji,nenávidím sebe, a proto světu žaluji.Nenávidím zemi, po které jsi šel,nenávidím lásku, kterou´s mi odepřel.Nenávidím city, protože je mám,nenávidím tak moc, až z toho umírám.Nenávidím ústa, kterými ses smál,nenávidím ruce, kterými ses mě dotýkal.Nenávidím slova, která jsi mi dal,nenávidím i ta ,,Já tě miloval”.Nenávidím dívku, která tě teď má,nenávidím srdce, které tě postrádá.Nenávidím také, že… Celý článek ›