Jsem živáNejsem nikdo, ale JSEM

Něco jako povídky

Mnoho podob svobody

Publikováno 26.11.2019 v 20:11 v kategorii Něco jako povídky, přečteno: 24x

Lidé si neuvědomují, co mají, dokud to neztratí. Věřte mi. Mluvím ze své vlastní zkušenosti. Měla jsem toho tolik a brala jsem to jako samozřejmost. Měla jsem rodinu, domov, přátele, zázemí, peníze. Ale bez těchto všech věcí bych nějak dokázala žít. I tady, v pekle. Ale víte, co mi teď nejvíc chybí? Svoboda. Ach, jak jsem byla slepá.Nevím, jak dlouho tu jsem. Nepouštějí nás ven, nemáme noviny, rádia. Panebože, nevím ani jaký je rok! Ale…poslední rok,… Celý článek ›


Obnažené myšlenky

Publikováno 23.11.2019 v 10:44 v kategorii Něco jako povídky, přečteno: 15x

Úplně první jsem našel před třemi lety. Na ten den si moc dobře nevzpomínám, ale na okamžik, kdy jsem ten malý sešitek vytáhl z popelnice si vzpomínám, jako by se to odehrálo před pár minutami. Nebyl ničím zvláštní, nebyl jedinečný, jeho zevnějšek byl obyčejný. Nevím, čím mě zaujal. Možná jsem byl zvědavý, jaká tajemství v sobě ukrývá. Pochopitelně bych byl zklamaný, kdybych v tom malém červeném sešitku našel matematické příklady. Ale ty tam… Celý článek ›


Noia

Publikováno 20.11.2019 v 22:57 v kategorii Něco jako povídky, přečteno: 17x

Kdysi existoval jeden strom. Zvláštní. Magický. Ten strom neexistoval v našem světě, ale ve světě mezi světy. Ve světě snů a představ. Ale tak jako sny jsou nehmatatelné a neskutečné, byl tento strom skutečný a opravdový. Nikomu se o něm nikdy nezdálo. Ani se o něm nemělo nikomu zdát. Tento strom měl jen stát v pozadí a pozorovat rojící se sny, hlídat je a počítat je. Na snech, na lidských snech totiž záviselo jeho bytí. Čím více bylo snů, tím více měl… Celý článek ›


Odkryté lži

Publikováno 14.11.2019 v 12:09 v kategorii Něco jako povídky, přečteno: 17x

Stála jsem na zastávce a dívala se okolo sebe. Byla zima a všude ležela spousta sněhu. Se mnou tam stálo asi dalších pět lidí. Všichni byli stuhlí, snažili se šetřit teplem, protože byla fakt velká kosa, a dívali se za obzor, odkud měl co nejdříve přijet trolejbus číslo 9. Jenže ten nejel. Zřejmě kvůli tomu, že silnice nebyla silnice ale jistá variace na lyžařskou sjezdovku. Vcelku jsem byla smířená s tím, že půjdu pěšky, ale naděje umírá poslední,… Celý článek ›


Podzemí

Publikováno 11.11.2019 v 03:43 v kategorii Něco jako povídky, přečteno: 13x

Křik. Agonie. Nářek. Prosby.Smích. Mučení. Radost. Hrozby.Šílenec. Vrah. Lupič. Zrádce.Pomocník. Syn. Přítel. Rádce.Všichni se setkaj se všemi,tady dole v Podzemí…Křičím. Ne, neuvěřitelně řvu. Mám pocit, že můj hlas přešel celý ten nekonečný prostor a zase se ke mně vrátil. A pořád dokola. Nejraději bych umřela, ale bohužel, zemřít lze jen jednou.Věřte nebo ne, toto není peklo. Ani očistec a vlastně nic tomu podobného. Tohle je...život po… Celý článek ›