Něco jako básně

Miluju ho a on mě,Jsme dvě duše svázané.Je mou duší, která žijeI mým srdcem, které bije.Provaz lásky poutá násA váže nás zas a zas.Srdce lásky máme dvě,Avšak tělo jediné.Pro něj bych se všeho vzdalaA to všechno jemu dala.Svůj život bych mu svěřila,Pro něj kohokoliv zabila.Nemohu však jeho býti,Nemohu s ním v klidu žíti.Rozdělil nás světa řád,Což způsobuje lásky pád.Mezi námi zejí srázy,My stojíme oba nazí,Na opačných stranách díry,Bez naděje… Celý článek ›

Utichly zvony kostelníZbyl jenom žal.Nikdo nejde ke mši nedělní,Už všechno nám vzal.Již naše země není naší,Už nevlastníme vůbec nic.Srovnejte nás s malou myšíUž stejně nikdo není víc.Už skomírá nám naše vůle,Už skomírá náš hrdý lid.Jsme jen lesní včely v úle,Čech-jak za války Žid.Jen pár lidí má se lépe,Jen pár lidí může žít,Jen pár lidí silou tepeA může se dobře mít.A právě tito “lepší lidé“Řídí toto bezpráví.Pak půjdou… Celý článek ›

Sedni si a poslouchej,můj přenejdražší synu.Seď a ani nedutej,neb povím ti svou vinu.Seznámím tě s pravdou svou,co ti srdce zlomí,s pravdou velmi bolestnou,jež málokdo se doví.Než svět jsi prvně uviděl,než ti nádech rozťal plíce,než jméno své ses dozvěděl,tak seschlo moje srdce.Teď se synu nehněveja nesuď mě tak z patra,pak pravdu moji překonej,žes měl staršího bratra.Nosil tvoje rodné jménoa byl prostě sladký.Bylo mu však dovolenožít jen život… Celý článek ›

Proč se moje duše maláTak rychle, a tak náhle stalaTemnou duší dospěléhoVěčně k smrti zahořklého?Proč už nemám dětský smíchA nehraji si v ulicích?Proč děsí mě velký světA touha nikdy nedospět?Moje duše těžce nese,Že se ztrácí v temném lese,Kde pomalu dospívá,Na dětskosti jí ubývá.A až zemřu, bože dej,mou duši starou nenechej.Dej jí prosím dětský zrak,Ať může se zas volně smát. Celý článek ›

Dnes chci hvězdy viděti,Přání vroucné poslat jim, Pod kupolí seděti,Aby zakrýval mně stín.Noc je temná, vítr fičí,Hvězdy vidět nebyly.A to mě vlastně nejvíc ničí.Mě kapky deště zkropily.Neutíkám pod střechu,Neschovám se za stěny.Sedím na židli z mechu,Objímám se koleny.Nejen déšť se vpíjí v zemiI mé slzy přežily.A to všechno stalo se mi,Protože hvězdy vidět nebyly. Celý článek ›

Vyhání mě od svých prahů,Mají pohrdavé pohledy.Neocení moji snahuZbavit se vzhledu šeredy.I když znám lidí statisíce,Mě prostě nemá nikdo rád,Ať se snažím sebevíce,Stále jsem krásy protiklad.Mám vypoulené modré oči,Co pláčí skoro samy.Mé uši jsou trošku většíA vlasy barvy slámy.Nos přes půlku obličeje,Kdy rty skoro nevidíš.Však nevím, co se s tebou děje,Že mě taky přehlížíš.Ač nejsem zrovna vzorem krásy,Jsem stále ještě člověkemA… Celý článek ›

Když město v spánku dlíA měsíc vidět není,Když všechno živé spí,Život se mi mění.Náhle žiji, náhle zpívám,Do té tmy se ráda dívám.Zaplaví mě štěstí citA dá mi důvod radost mít.Občas ráda sama jsem,Když mi někdo zkazí den.Bez lidí mi někdy hnedZkrásní, vážně, celý svět. Celý článek ›

Srdce bolí,Tryská žal.Nohy stojí,Nejdou dál.V očích slzy,V duši díra,Hrozně brzySrdce svírá.V těle třasA v hlavě bol,Ztrácím hlasA smrt je kol.Růže zvadly,Tráva schne,Dobří padliBěhem dne.Všude záříBídy sílaSe zlou tváříTvoří svá díla.Pusto, tichoVšude sálá,Svírá břicho,Abych se bála.Pustý kraj,Co v něm želv dávný hájPěvec pěl.Mrtvá tělaVšude leží.Co zde chtěla?Na tom nezáleží.Všichni tadyMrtví jsou.Co udělali,Nesmažou.Jen tichá… Celý článek ›

Sama v sobě zmatek cítím,Že do propasti se rychle řítím.Už nemohu to zastavit,Už nenacházím nikde klid.A ani příběhy, jež mě dojaly,Ukryté za knižními obalyUž nedokáží stavět hráze,Aby uchránili mě pádu fáze.A již ani ty můj drahýNepřekročíš moje prahy.Jsem zavřená v domě ticha,Kde nikdo nikam nepospíchá.Jako voda po kamenechJako vítr po hřebenechProklouznu ti taky tak,Že nebudeš vědět jak.Nemám tělo nemocnéMrtvé, chromé, bezmocné.To jen moje… Celý článek ›