Pro Heinricha

Kdybych žila ve Tvé době,

Kdybych se s Tebou setkala,

Přivinula bych Tě k sobě

A sladce Ti šeptala.

Kdybych znala Tvoje básně,

Kdybych je všechny přečetla,

Řekla bych Ti, jak jsou krásné

A že jsem se nespletla.

Kdybys napsal báseň pro mě,

Kdybys mi ji věnoval,

Bylo by to pro mě hodně.

Snad bys to pro mě udělal.

Kdybys mě měl třeba rád,

Kdybys na mě myslíval,

Mohli bychom láskou vzplát,

Byl by vzdálený nám žal.

Jenomže to kvůli Bohu,

Žiji ve své době.

Jediné, co tady mohu,

Je klečet na Tvém hrobě.