Prázdná

Kdysi ve mně silně plál

Plné lásky srdce žár,

Já duši plnou citu měla,

To dávno jsem již zapomněla.

Nyní prázdnou schránkou jsem

Zbytečně mě živí zem.

Bez citu se světem ploužím,

Po duši své stále toužím.

Vrať mi duši, vrať mi cit!

Dej mi zase důvod žít!

Vrať mi lásku, vrať mi štěstí

A nezaveď mě na rozcestí!

Pláču nad tím, že zde jsem,

Pláču nad svým osudem.

Pláču nad tím, co se stalo

A co mi tě lásko vzalo.

Jen dožiju své dny tím,

Že se smutkem usoužím.

Nad životem stínám pěst,

Že žila jsem jen pro bolest.