Jsem živáNejsem nikdo, ale JSEM

Měsíc

Publikováno 18.07.2020 v 20:07 v kategorii Něco jako básně, přečteno: 9x

Dívá se na mě, když je sám,

když všichni kolem spí.

Tiše se ptá, jak se mám,

i když to už dávno ví.


Když mi slzy tváře vlaží,

chodím za ním pro útěchu.

On můj smutek sbírá, stráží

a dopřává mým slovům slechu.


On mi dává tolik síly,

naději i důvod žít,

novou krev a nové žíly

i můj vymodlený klid.


Jeho dech mě laská v tváři,

když se ztrácím v samotě,

vždyť tolik let dík své záři

dokázal čelit temnotě.


Občas pro něj tančím nocí,

mé srdce k tomu zpívá

a provází to zvláštní pocit,

že se můj Měsíc dívá.


Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?