Měsíc

Dívá se na mě, když je sám,

když všichni kolem spí.

Tiše se ptá, jak se mám,

i když to už dávno ví.

Když mi slzy tváře vlaží,

chodím za ním pro útěchu.

On můj smutek sbírá, stráží

a dopřává mým slovům slechu.

On mi dává tolik síly,

naději i důvod žít,

novou krev a nové žíly

i můj vymodlený klid.

Jeho dech mě laská v tváři,

když se ztrácím v samotě,

vždyť tolik let dík své záři

dokázal čelit temnotě.

Občas pro něj tančím nocí,

mé srdce k tomu zpívá

a provází to zvláštní pocit,

že se můj Měsíc dívá.